Moje lásečky
4. 2. 2007
Asi tak...v mym životě je hodně lidí, bez kterejch by můj život neměl smysl a bez kterejch bych byla ztracená...
Asi na první místo musim napsat rodinu...bez tý bych byla úplně v háji...sem jim vděčná za to co pro mě udělali a dělaj...nechci nikoho ranit, ale já si prostě bez mý rodiny život neumim představit a mám k ní hodně velkej citovej vztah...
No a vlastně i taková moje malá rodinka je Simonka...prostě moje zlatíčko, bez kterýho bych nikdy nepoznala, co je to bejt na někom závislej :D Tuhletu růžovou princezničku mi seslalo asi samo nebe...je to takovej můj anděl strážnej, co je mi ve všem oporou... Už hodněkrát mi pomohla, když sem to potřebovala a sem jí za to nesmírně vděčná... Zažily sme toho spolu hafec a eště zažijem...Nedokážu si život bez ní představit a ona to ví... Lásko, miluju tě...a dycky budu...
Možná mi to bude někdo zazlívat, ale já asi nedokážu přesně sestavit žebříček lidí, který sou na dalších místech...mám je fšeckny strašně moc ráda a doufám, že i oni mě...sou to lidi z Bambini, ze školy a další super lidičky, co sem poznala...
Asi ten co je mi z těch lidiček nejblíž je Míra...znám ho jenom pár týdnů...nevim proč, ale asi bych ho tam dala... sice se moc neznáme, ale jak sme se shodli, připadá nám to, jako bysme se znali hafec let...a hlavně se dotknul mýho srdíčka...
Další tady nesmí chybět Mafíček....taková naše veselá kopa....říká vždycky co si myslí a toho si na ní vážim....ale musíte jí brát s rezervou...ona to tak nemyslí...je to pusina...mám jí ráda....ikdyž někdy zlobí... :D
Mám takový nutkání napsat sem i jednoho kluka, kterýho skoro taky vůbec neznám, ale mám ho moc ráda...je to Lukáš, kterýho sem potkala v metru...z kluků mi eště nikdo nikdy takhle nerozuměl jako on...ikdyž nám to nevyšlo, přeju mu jenom to nejlepčí...
Třeba vám bude líto, že nejste tam, kde byste chtěli bejt, ale tydle lidičky sou nejblíž mýmu srdíčku...sou i lidi, co mě hodně zklamali (a asi sem je taky zklamala já), který sem si pustila moc k tělu a pak to skončilo špatně...už sem se naučila nevěřit lidem tak bezmezně, což je pro život, myslim si, dost důležitý...
Chci prostě jen říct, že vás mám všecky moc ráda, ale je jen málo lidiček, co se hodně dotkly mýho srdíčka...
Asi na první místo musim napsat rodinu...bez tý bych byla úplně v háji...sem jim vděčná za to co pro mě udělali a dělaj...nechci nikoho ranit, ale já si prostě bez mý rodiny život neumim představit a mám k ní hodně velkej citovej vztah...
No a vlastně i taková moje malá rodinka je Simonka...prostě moje zlatíčko, bez kterýho bych nikdy nepoznala, co je to bejt na někom závislej :D Tuhletu růžovou princezničku mi seslalo asi samo nebe...je to takovej můj anděl strážnej, co je mi ve všem oporou... Už hodněkrát mi pomohla, když sem to potřebovala a sem jí za to nesmírně vděčná... Zažily sme toho spolu hafec a eště zažijem...Nedokážu si život bez ní představit a ona to ví... Lásko, miluju tě...a dycky budu...
Možná mi to bude někdo zazlívat, ale já asi nedokážu přesně sestavit žebříček lidí, který sou na dalších místech...mám je fšeckny strašně moc ráda a doufám, že i oni mě...sou to lidi z Bambini, ze školy a další super lidičky, co sem poznala...
Asi ten co je mi z těch lidiček nejblíž je Míra...znám ho jenom pár týdnů...nevim proč, ale asi bych ho tam dala... sice se moc neznáme, ale jak sme se shodli, připadá nám to, jako bysme se znali hafec let...a hlavně se dotknul mýho srdíčka...
Další tady nesmí chybět Mafíček....taková naše veselá kopa....říká vždycky co si myslí a toho si na ní vážim....ale musíte jí brát s rezervou...ona to tak nemyslí...je to pusina...mám jí ráda....ikdyž někdy zlobí... :D
Mám takový nutkání napsat sem i jednoho kluka, kterýho skoro taky vůbec neznám, ale mám ho moc ráda...je to Lukáš, kterýho sem potkala v metru...z kluků mi eště nikdo nikdy takhle nerozuměl jako on...ikdyž nám to nevyšlo, přeju mu jenom to nejlepčí...
Třeba vám bude líto, že nejste tam, kde byste chtěli bejt, ale tydle lidičky sou nejblíž mýmu srdíčku...sou i lidi, co mě hodně zklamali (a asi sem je taky zklamala já), který sem si pustila moc k tělu a pak to skončilo špatně...už sem se naučila nevěřit lidem tak bezmezně, což je pro život, myslim si, dost důležitý...
Chci prostě jen říct, že vás mám všecky moc ráda, ale je jen málo lidiček, co se hodně dotkly mýho srdíčka...