Výsledek...a možná nový začátek...
8. 11. 2007
Uff...asi tak bych to řekla...
S Kubou sme se sešli...jako normálně přišel pozdě (někdy si tak řikám, že bych na schůzku s nim mohla vyrazit později, že stejně příde pozdě, ale pak si zase řeknu, co kdyby náhodou...nakonec je to dycky stejný...)
Z Karláku sme se odebrali na Národní třídu do Café Louvre...maj tam výtečnou čokoládu...fakt mňamka...dala sem si bílou a Kuba latté...normálně sme se bavili...ale pak už nebylo skoro o čem a já věděla, že na to čeká...že začnu mluvit...prostě a jednoduše sem mu řekla, že si myslim, že by to už nemělo cenu...že ho mám ráda, ale jen jako člověka-ne víc...že se nemůžu přemáhat a nemůže po mě chtít něco, co ve mě neni....Teda než to ze mě vypadlo, tak to chvíli trvalo...to jo...ale uznejte, že to nebylo zrovna nejlehčí...
Co mi na to asi tak moch říct...no že to prostě bere...mrzelo ho to...viděla sem to na něm...přesně tohle sem nechtěla-ublížit mu eště víc...ale já bych to znovu neudělala, kdybych mu to nemusela říct...
Řekla sem, že můžeme bejt kamarádi a že pochopim, když to nepude hned...a on mi řikal, že se klidně můžeme scházet, ale prostě stejně ho to bude trápit..on si myslí, že prostě už nikoho jinýho mít nebude...a to se mi taky docela příčí-že já bych měla bejt ta poslední záchrana...ale proč???
Takže snad už to bude dobrý napořád...
Jo a hrozně se těšim na pondělí-máme v tanečních prodlouženou...ale o tý napíšu až příště...páč se tam možná ňáký věci ukážou... ;) muck
S Kubou sme se sešli...jako normálně přišel pozdě (někdy si tak řikám, že bych na schůzku s nim mohla vyrazit později, že stejně příde pozdě, ale pak si zase řeknu, co kdyby náhodou...nakonec je to dycky stejný...)
Z Karláku sme se odebrali na Národní třídu do Café Louvre...maj tam výtečnou čokoládu...fakt mňamka...dala sem si bílou a Kuba latté...normálně sme se bavili...ale pak už nebylo skoro o čem a já věděla, že na to čeká...že začnu mluvit...prostě a jednoduše sem mu řekla, že si myslim, že by to už nemělo cenu...že ho mám ráda, ale jen jako člověka-ne víc...že se nemůžu přemáhat a nemůže po mě chtít něco, co ve mě neni....Teda než to ze mě vypadlo, tak to chvíli trvalo...to jo...ale uznejte, že to nebylo zrovna nejlehčí...
Co mi na to asi tak moch říct...no že to prostě bere...mrzelo ho to...viděla sem to na něm...přesně tohle sem nechtěla-ublížit mu eště víc...ale já bych to znovu neudělala, kdybych mu to nemusela říct...
Řekla sem, že můžeme bejt kamarádi a že pochopim, když to nepude hned...a on mi řikal, že se klidně můžeme scházet, ale prostě stejně ho to bude trápit..on si myslí, že prostě už nikoho jinýho mít nebude...a to se mi taky docela příčí-že já bych měla bejt ta poslední záchrana...ale proč???
Takže snad už to bude dobrý napořád...
Jo a hrozně se těšim na pondělí-máme v tanečních prodlouženou...ale o tý napíšu až příště...páč se tam možná ňáký věci ukážou... ;) muck